Audit (z lat. audire – slyšet) vznikl ve Velké Británii v polovině 19. století jako veřejné slyšení nezávislého odborníka před investory (akcionáři). Ten je ujistil o tom, že předložené účetní výkazy odpovídají skutečnosti a jsou zpracovány nestranně. Co vše tato profese zahrnuje dnes?
doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D.
prezident Komory auditorů ČR a proděkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze
Auditor, který v tomto veřejném slyšení před akcionáře předstoupil, byl kvalifikovanou osobou požívající všeobecnou vážnost a veřejnou důvěru a z těchto prvopočátků se postupně po celém světě rozšířila profese auditora, jako kvalifikované nezávislé osoby, provádějící audit účetních závěrek tak, aby se potvrdilo, že účetní výkazy zobrazují věrně a poctivě hospodaření firmy. V dnešní době však auditor zastává v rámci své práce mnohem více.
Poslání a smysl auditora
Výrok auditora, jedna z nejdůležitějších informací v auditorské zprávě, podává ujištění o objektivitě a pravdivosti informací zveřejněných společností v její účetní závěrce. Zprávu o auditu lze nalézt jak ve výroční zprávě, tak ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z tohoto pohledu tedy není provedená kontrola pouze službou pro auditovanou firmu, ale i pro širší veřejnost. Na zveřejněné informace se totiž mohou spolehnout akcionáři a společníci, zaměstnanci, banky a poskytovatelé financí, finanční úřady či investoři apod. Takto poskytnutá důvěra pak ve svém důsledku snižuje celkové transakční náklady.
Regulace auditorské činnosti
Práce auditorů je přísně regulována. Kromě mezinárodních auditorských standardů se kvalifikace a činnost auditorů v ČR řídí zákonem o auditorech. Tento zákon je v souladu se směrnicí EU o statutárním auditu a nařízením EU o auditu subjektů veřejného zájmu. Velmi podrobně stanovuje podmínky, které musí auditor splňovat. Tento právní předpis se týká auditorských zkoušek, kontinuálního profesního vzdělávání, etického kodexu a dohledu nad činností auditorů, včetně kárných postihů. V případě porušení těchto předpisů ukládá auditorovi kárná opatření Komora auditorů ČR, jejíž členství je pro auditory povinné. Na tuto Komoru pak dohlíží Rada pro veřejný dohled nad auditem.
Nový typ auditu – ověřování zpráv o udržitelnosti
V průběhu času se úkoly auditorů rozšířily i do dalších oblastí. Kromě ověřování účetních závěrek začaly přibývat i další úkoly, například v oblasti boje proti praní špinavých peněz (AML) apod. Zcela novou etapu ve vývoji auditu představuje oblast ověřování zpráv o udržitelnosti. Tento proces přišel do ČR díky evropské regulaci. Všeobecně tuto oblast označujeme anglickou zkratkou ESG. Zprávy o udržitelnosti nejsou jen formálním zdrojem informací o chování společností. Na jejich základě se totiž rozhodují banky o poskytování a ceně úvěrů, dodavatelé o uzavírání smluv na dodávky či poskytovatelé dotací o podpoře projektů apod. Vedle poctivých společností se vyskytují i takové, které chtějí získat finanční výhody zveřejňováním klamavých informací (nebo jejich zamlčováním). Toto nové riziko reportingu se nazývá „greenwashing“. Právě proto musí auditoři zprávy o udržitelnosti ověřovat. Komora auditorů ČR připravila systém vzdělávání a testování auditorů a vydávání dodatečných licencí. Ty opravňují auditory k ověřování zpráv o udržitelnosti. Jejich seznam najdete on-line na webových stránkách Komory auditorů v sekci: Výběr auditora.
