Digitalizace probíhá i v odvětví energetiky. K transformaci energetického sektoru přispívá například implementace chytrých sítí, zvyšování podílu využívání obnovitelných zdrojů či produkce zelených plynů. Jak tento vývoj v energetice ovlivňuje průmysl v ČR?
Martin Sedlák
programový ředitel Svazu moderní energetiky, z. s.
Jaké výhody a výzvy přináší implementace inteligentních energetických sítí v rámci průmyslu 4.0?
Jejich hlavní výhodou je možnost pružně vyrovnávat výkyvy v poptávce i výrobě. Tyto inteligentní sítě tak začnou více připomínat internet s tokem (elektřiny i informací) oběma směry, s čímž souvisí i aktivní role uživatelů a decentralizované rozhodování. Dynamické řízení poptávky, sofistikovaná koordinace malých vzájemně se doplňujících zdrojů a koncept virtuálních elektráren přináší pozitiva i pro průmysl. Využití inteligentních sítí je totiž pro společnosti výhodné třeba v případech, kdy lze část spotřeby snížit nebo odložit na dobu, při níž bude v síti nadvýroba levných obnovitelných zdrojů.
Chci se dozvědět více o Svazu moderní energetiky >
Velký potenciál má také agregace flexibility, kterou umožní novela Lex OZE III. Tato legislativa dá firmám nástroje pro řízení své spotřeby s ohledem na situaci na trhu. Společnosti tak budou moct těžit z výhod nízkých cen v časech přebytku energie v síti a zároveň budou motivovány k regulaci výroby v časech, kdy na trhu chybí levná zelená energie.
Co považujete za aktuálně největší trendy v oblasti energetiky?
V uplynulých letech prošla Českem bezprecedentní vlna zájmu o střešní fotovoltaiku, díky čemuž dochází i k posilování vlastní energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Stále více se do popředí dostává také potřeba snižování uhlíkové stopy, a právě v tomto ohledu hrají klíčovou roli obnovitelné zdroje a úspory energie. Nový impuls pro firmy pak nastupuje ve formě ESG reportingu. Klimatické změny totiž mají dopad i na ekonomiku, a proto se čím dál tím více firem snaží omezovat svoji uhlíkovou stopu v rámci výroby.
Ti, kdo již v minulých letech posílili odběr zelených energií, jsou dnes o krok napřed. Pro ty ostatní nyní nastává příhodná doba do tohoto „rozjetého vlaku“ naskočit, a pojistit si tak svou vlastní pozici v dodavatelských řetězcích.
Jak mohou firmy integrovat obnovitelné zdroje energie do svých výrobních procesů?
Pokud má společnost takovou možnost, je ideální pořídit si vlastní obnovitelný či nízkouhlíkový zdroj. Tím může být například fotovoltaika, tepelné čerpadlo či kogenerační jednotka (kterou navíc časem může přepnout na bezuhlíkové plyny – např. zelený vodík). Sílící zájem ale očekáváme i v oblasti nákupu zelené energie, a sice prostřednictvím tzv. PPA kontraktů (tedy dlouhodobých smluv o dodávce zelené energie) nebo zapojením se do energetické komunity.
Nevyužitý potenciál u nás mají také zelené plyny, v jejichž produkci musí Česká republika výrazně přidat. Například biometan je vhodný pro vytápění i náhradu fosilních paliv v dopravě. V budoucnu pak může být nezastupitelný i zelený vodík, a to třeba v chemických procesech nebo dlouhodobé akumulaci energie.
