Může se zdát, že pro vědu a výzkumu není zásadní, kdo se jim věnuje. Opak je ale pravdou. Jak se ukazuje v nejrůznějších oblastech od medicíny, vývoje léčiv přes technologie nebo řešení společenských krizí – ve výsledcích se odráží osobnost výzkumníka a také to, kdo danému oboru dominuje. Proto je ve vědeckých týmech zásadní pestrost.
JANA NOVÁK GABRIELOVÁ
manažerka komunikace NKC – gender a věda
Diverzita vědeckých týmů je pro objektivní výsledky bádání zásadní nejen na úrovni genderu, ale také národnosti, etnicity, zdravotních znevýhodnění i další proměnných. Bez toho totiž vědě cosi uniká, jsou to potřeby některých společenských skupin a možnost najít efektivní řešení řady problémů.
Nevyužitý potenciál
Česká republika je dlouhodobě jednou ze zemí, kde chybí ženy ve výzkumu. Pohybujeme se na posledních příčkách v rámci celé Evropské unie. Aktuálně máme ve vědě a výzkumu zastoupeno pouze 27 % žen. A čím výše se díváme, tím méně žen najdeme. Profesorek máme jen 16 % a ve vedoucích pozicích vědy a výzkumu dokonce jen 7 % žen. Přitom země, které umí nejen potenciál a vzdělání žen lépe využít, ale celkově dosahují vyšší rovnosti, mají oproti České republice jak vyšší inovační výkonnost, tak lepší výsledky výzkumné práce.
Více k podpoře férového prostředí ve vědě najdete ZDE
Technické obory a přírodní vědy
Největší nedostatek výzkumnic můžeme v České republice dlouhodobě sledovat v oblasti technických a přírodních věd. V technických vědách tvoří vědkyně pouhých 14 % všech pracovníků. Jedná se o obory, do jejichž výzkumu proudí značné množství peněz a vkládají se do nich výrazné naděje v oblasti inovací.
Stereotypy a nevhodné pracovní podmínky
Jednou z překážek, které stojí na začátku tohoto problému, je společenské nastavení, v němž hrají roli stereotypy, kdo se na jaký obor (ne)hodí. I dnes ženy už od základní školy čelí poznámkám o tom, že na matematiku nebo fyziku „nemají buňky”. Jsou také těmi, na koho připadá většina péče o rodinu a domácnost. S tím však výzkumné prostředí nepočítá a nenabízí podmínky, jak spojit péči s vědeckou prací. Navíc i ve výzkumu ženy nezřídka čelí nevhodnému chování, obtěžování či dokonce násilí.
K čemu vede nedostatek vědkyň?
Tím vším se připravujeme o potenciál a schopnosti talentovaných žen, které mohou přinést řadu dosud chybějících témat. Výzkum se na tato témata nezaměřuje proto, že neodráží potřeby mužů a ti je nemusí řešit. Ve výsledku pak například vyvíjíte aplikace monitorující zdraví a zcela opomenete menstruační cyklus, nemáte ženské figuríny pro nárazové zkoušky aut, nebo se nezabýváte tím, jak působení léků ovlivňují ženské hormony či ignorujete specifické projevy některých onemocnění u žen.
Jak docílit bezpečné a respektující akademické prostředí?
Diverzita a respekt
V současnosti se často hovoří o nedostatku kvalifikovaných lidí v technických i dalších oborech. O část talentů se však připravuje výzkum sám tím, že nedokáže do dominantně mužských oborů ženy nalákat a vytvořit prostředí, ve kterém budou chtít pracovat. Prostředí, které počítá s různorodostí potřeb, je bezpečné a respektující, je přínosem nejen pro ženy samotné, ale i pro ostatní. Větší zastoupení žen tak pomáhá zlepšit kulturu celého výzkumu i vědu jako takovou.
