DEWII
autorka knih „Veganův průvodce“ a „Eko průvodce“, výživová a fitness poradkyně, aktivistka
Současná mladá generace je první, která má možnost užívat si veškeré výdobytky a svobodu moderní doby, ale pravděpodobně také poslední, která nebude zasažená klimatickými změnami ve velkém měřítku. Ještě stále máme možnost navštívit některé země, které budou za pár desetiletí téměř či úplně pod vodou, a můžeme zatím pozorovat rostlinné i živočišné druhy, které brzy vyhynou. Budoucí generace již tolik štěstí mít nebudou.
Mladá generace jako symbol pokroku?
Ve společnosti lze vypozorovat trend – čím mladší generace, tím větší klade důraz na zodpovědnost vůči životnímu prostředí. Čím to? Osobně si myslím, že to souvisí s obecným fenoménem, kdy mladší generace přináší do veřejného prostoru nové pohledy a pokrok. Ale také to souvisí s rostoucí naléhavostí situace.
Prognózy vědců se na nás valí ze všech stran, vlády uzavírají klimatické dohody a některé dopady našeho chování pociťujeme již dnes na vlastní kůži. Není divu, že mladou generaci to, co generace před ní svou krátkozrakostí a hamižností napáchaly zvedá ze židle. Jedná se o jejich budoucnost. A tak vidíme, jak jsou na vzestupu obavy z budoucnosti, rozhodnutí o bezdětnosti, environmentální úzkosti i aktivismus individuální i společenské úrovně.
Budoucnost nikdy není jistá, ale vyrůstat v prostředí, kde se její bezpečnost neustále (byť právem) diskutuje, má velký dopad na pocit jistoty a obecně na psychické zdraví, především těch, kteří jsou ještě ve vývinu.
Nezapomínejme na své duševní zdraví
Mladá generace cítí bezmoc a vztek a má k tomu opodstatněné důvody. Být aktivní, zajímat se nejen o sebe, ale i o své okolní prostředí, nezůstávat ticho a prosazovat se o změnu je úctyhodné a zasluhuje plnou podporu.
V rámci změn v osobním životě a účasti na protestních akcích však nesmíme zapomínat na své duševní zdraví. Na to, že každý z nás může (a měl by) přispět svou troškou do mlýna, ale nejít daleko přes hranici vlastní životní spokojenosti. Na to, že některé věci jsou mimo naši kontrolu a to, co nedokážeme ovlivnit, by nám nemělo ztěžovat žití. Na to, že ať už budoucnost dopadne jakkoliv, my se snažili a to se počítá. A také na to, že bychom neměli zveličovat dosah našeho individuálního chování ve sféře dopadu na životní prostředí na úkor chování vlád, firem a korporátů.
Změny musí přijít shora
Podvědomé přenášení odpovědnosti na jednotlivce je chytrým psychologickým nástrojem, jak odvést pozornost od zásadnějšího problému. Samozřejmě, každý z nás se svými každodenními činy podílí na vytváření ekologické stopy, ale zkusme si představit takovou ekologickou stopu jednoho člověka a ekologickou stopu jedné firmy.
Změny shora, které donutí firmy a korporáty zařadit do svého způsobu fungování udržitelné modely, jako je uhlíková neutralita a cirkulární ekonomika, jsou nezbytné k tomu, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty na co nejnižší úrovni. Podniky, které nestaví své fungování na všech třech pilířích udržitelné společnosti – ekonomickém, sociálním a environmentálním – by v moderní společnosti již neměli mít místo.
Snažme se proto chovat zodpovědněji ve svých každodenních činnostech, ale nezapomínejme vyžadovat větší zodpovědnost tam, kde jde o víc.
