Vpád ruských vojsk na Ukrajinu před rokem dramaticky změnil život v Evropě. Ihned po invazi přispěchali někteří odpůrci Zelené dohody pro Evropu s věštbou, že ji čeká brzký konec. Jak ale čas ukázal, šlo spíše o jejich zbožné přání, vývoj byl totiž zcela opačný.
JITKA MARTÍNKOVÁ
Komunikační koordinátorka Klimatická koalice
Fosilní plyn proudící převážně z Ruska se podařilo rychle nahradit dovozy odjinud, energetickými úsporami a rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů. Lednová studie britského think-tanku Ember například ukázala, že výroba energie ze slunce se v roce 2022 v Evropské unii dokonce zdvojnásobila. Společně s energií z větru pak v loňském roce Evropě zajistila vůbec poprvé v historii více energie než fosilní plyn.
Úspěšné české předsednictví v Radě EU
Na překonání energetické krize v Evropě má díky úspěšnému předsednictví v Radě Evropské unie zásluhy i naše země. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolal během našeho předsednictví rekordní množství rad EU pro energetiku, na kterých se mu podařilo zkoordinovat společný celoevropský postup.
Překvapivý úspěch si ale připsal ještě jiný resort, Ministerstvo životního prostředí ČR. Tomu spadla na stůl nejen úloha moderátora evropských vyjednávání o klimaticko-energetické legislativě s názvem Fit For 55, ale i role země vedoucí EU na dvě konference světového významu, o biodiverzitě a o klimatu. Naši roli jsme tak zvládli na výbornou.
V případě balíku Fit For 55, který je jádrem evropské zelené transformace, se od Čechů očekávalo, že zvládnou dojednat eurounijní shodu nanejvýš na dvou jeho částech. Výsledek? Češi jich k finální shodě dotáhli téměř deset!
Pomoc českým domácnostem
Ukázala-li energetická krize něco českým domácnostem, pak to, že zateplení a vlastní zdroje energie se vyplatí. Instalace solárních panelů na střechách rodinných domů i počty žádostí o státní podporu trhaly v uplynulém roce rekordy. Zelená transformace se v Česku dala do pohybu spontánně a jde ruku v ruce i s peněženkami lidí. Pomáhá ale i stát, který po letech stagnace rychle odbourává legislativní překážky, například v oblasti komunitní energetiky, a nabízí i nové dotační podpory.
Těm nejzranitelnějším pomáhá od ledna letošního roku s energiemi třeba i nově zřízený program Nová zelená úsporám Light. Starobní důchodci nebo lidé s invaliditou 3. stupně v něm mohou získat stoprocentní dotaci na zateplení svých domů či na výměnu oken a dveří. Pomoc v podobě investic do energetických úspor chrání lidi před pádem do chudoby a státu se brzy vrátí. Příjmovou i energetickou chudobou je v Česku ohrožen zhruba milion lidí. Ti, kterým stát nepomůže, se brzy stanou adepty na příjem sociálních dávek.
Letošní úkol pro Česko
Co dál? V ochraně klimatu a v energetice čeká letos Česko ještě jeden velký úkol, i když méně nápadný. Před vládou stojí aktualizace několika strategických dokumentů, které určí další vývoj energetiky i ochrany klimatu v Česku. Jde o Národní energeticko-klimatický plán, Státní energetickou koncepci a Politiku ochrany klimatu.
Při práci na jejich aktualizaci bude dobré mít na paměti poučení, které nám přinesl uplynulý rok: energetickou bezpečnost nejlépe zajistí úspory energií a domácí zdroje energie, ideálně v rukou samotných spotřebitelů.
