Stále častější extrémy počasí způsobující škody ve výši desítek miliard korun a současný úbytek mnoha druhů v české přírodě ukazují kritický stav životního prostředí v České republice. Jako účinný lék pro těžce nemocnou přírodu se ukázaly Ostrovy života, projekt ochranářské společnosti ČESKÁ KRAJINA.
Dalibor Dostál
ředitel společnosti Česká krajina
Společnost ČESKÁ KRAJINA založil ekonomický novinář Dalibor Dostál. Projekt, o kterém opakovaně psala světová média na pěti kontinentech, velmi úspěšně řeší dva největší problémy současné ochrany přírody – úbytek biologické rozmanitosti a změny klimatu. Tuzemské firmy proto s jeho pomocí začínají stále více řešit své závazky v oblasti ESG pro klima a biodiverzitu.
Proč je úbytek biologické rozmanitosti problém?
Nejde jen o to, že pestrá příroda je krásná. Biologická rozmanitost je důležitá pro správné fungování ekosystému. Pokud je biodiverzita ochuzená, přírodní procesy přestávají fungovat a člověk je musí nahrazovat finančně drahými zásahy.
Jak tento problémy řeší Ostrovy života?
Vědci nedávno zjistili, že kolaps biologické pestrosti v Evropě způsobilo z velké části to, že člověk vyhubil nejdůležitější druhy, které po stovky tisíc let vytvářely naši krajinu – velké kopytníky. Proto jsme se v České krajině rozhodli vrátit na vhodná místa zubry, divoké koně a zpětně šlechtěné pratury. Vědci o nich mluví jako o krajinných inženýrech. Díky nim byla naše příroda pestrá, rozkvetlá a s množstvím motýlů, brouků i ptáků. Že to výborně funguje, ukázal pilotní projekt v bývalém vojenském prostoru Milovice.
Úspěšnost projektu potvrzují data i ocenění
Vědecké výzkumy zjistily, že místo původně dominujících tří druhů trav tam roste přes 111 druhů květin. Počty mladých rostlinek nejvzácnější z nich, hořce křížatého, se zvýšily o 5553 %. Nejvzácnějšího motýla v oblasti, modráska hořcového, přibylo o 1700 %. I proto získal projekt prestižní ocenění jako Cenu Josefa Vavrouška, Cenu udržitelného rozvoje OSN SDGs nebo E.ON Energy Globe.
Jak je to se skleníkovými plyny u divokých zvířat?
V ochraně klimatu hrají velcí kopytníci naprosto zásadní a klíčovou roli. Vědecké studie nedávno zjistily, že pastevní ekosystémy velkých kopytníků ukládají o 150 % uhlíku více než veškeré lesy na planetě. Navíc výrazně stabilněji, než se uhlík ukládá ve dřevě stromů.
