Pro středně velké firmy bude nefinanční report, tedy zpráva o vlivu firmy na životní prostředí, sociální oblast a způsob vedení firmy, povinný od roku 2026. Ve firmě ComAp, která navrhuje a dodává řídicí systémy pro záložní a nezávislé zdroje energie, se ji rozhodli zveřejnit již dva roky předem. Udržitelnost totiž nevnímají pouze jako povinnost, ale jako klíčovou hodnotu, která se prolíná strategií firmy i jejími každodenními kroky.
Barbora Vajnarová
Manažerka globální marketingové komunikace a ESG
„Chtěli jsme si situaci zanalyzovat a na povinný report daný evropskou legislativou CSRD se velmi dobře připravit. Proto už náš letošní report je s touto směrnicí a standardy ESRS v souladu,“ říká manažerka globální marketingové komunikace a ESG ComApu Barbora Vajnarová. Pro investice do výroby systémů pro podporu obnovitelných zdrojů se ale firma rozhodla již mnohem dříve. „Celý energetický sektor přechází na udržitelnější energii, proto investice do řízení obnovitelných zdrojů a jejich integrace s konvenčními zdroji pro nás byla logickým krokem již před několika lety,“ upřesňuje Vajnarová.
Nefinanční report jako konkurenční výhoda
Protože firma ComAp působí celosvětově, může porovnat, zda ESG reporting je i konkurenční výhodou, nebo jen zákonnou povinností u nás v Evropě. „Téma udržitelnosti se byznysem prolíná a my jsme samozřejmě také dodavatelem pro další firmy, které rovněž budou muset počítat svou uhlíkovou stopu. Když my jim můžeme poskytnou tu naši, je to naše přednost,“ vysvětlil Petr Matas, marketingový ředitel ComApu.
Výzvy výpočtu uhlíkové stopy
Spočítat uhlíkovou stopu pro jednotlivé oblasti reportu ale nebylo jednoduché. Scope 1 a 2 představují vlastní emise, které firma přímo produkuje – tedy vytápění, spotřebovaná energie ve všech jejích 25 pobočkách a kancelářích nebo provozovaná auta globálně.
Scope 3 nejtěžším závazkem
Největším překvapením však pro firmu bylo, jak moc je její uhlíková stopa odvislá od výroby a reálné spotřeby produktů během jejich užívání, tedy Scopu 3. Firma jej vyčíslila na 43 tisíc tun, zatímco emise ze Scopu 1 a 2 vyprodukovala jen ve výši 660 tun. „Snižování Scopu 3 tak pro nás bude daleko vyšším závazkem než cíle v oblasti Scopu 1 a 2,“ říká Vajnarová. Do roku 2030 chce firma snížit své provozní emise na polovinu a do roku 2035 se dostat na nulu.
