Kdo má malý a střední podnik či živnost a myslí si, že se bude muset ESG zabývat až za pěknou řádku let, se může zásadně plést. ESG reporting se v rámci dodavatelských řetězců může dotknout i jich. Je nefinanční reporting zbytečná zátěž nebo ukazatel zdravého moderního podniku?
Ladislav Tyll
vedoucí Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE a odborník na firemní ESG strategie
Firmy, kterých se nefinanční reporting týká, nezřídka vyžadují ESG hlášení i od svých dodavatelů, protože bez jejich dat by zkrátka nebyl úplný. Jakmile tedy příští rok vejde v platnost směrnice CSRD, která by se jen v ČR mohla, dle mých odhadů, týkat okolo 1 000 podniků, nároky na ESG reporting se s největší pravděpodobností propíšou na nespočet dalších menších firem v rámci dodavatelských řetězců.
Konkurenční výhoda
To, že musejí ESG řešit i ty společnosti, kterých se bezprostředně netýká, lze pozorovat už teď. Své o tom vědí dodavatelé největších tuzemských firem, které v rámci směrnice NFRD musejí nefinanční reporting vykazovat už nyní, jako je třeba ČEZ, Moneta, SAP a další. Ty nejenže deklarují, ale zkrátka musejí pro své ESG reporty sbírat ESG výsledky od svých dodavatelů. Co se dodavatelům stane, pokud nechtějí či nemají kapacitu a know-how ESG řešit? Zpravidla je nahradí konkurent, který to dokáže.
Zbytečná byrokracie?
V České republice není zdaleka neobvyklé, že tato skutečnost podnikatelům vadí, už jen kvůli tomu, že jim přidělává starosti navíc či obavy z toho, co je čeká. Nedávná studie, na které se podíleli kolegové z katedry, ukázala, že v porovnání se západními či severskými zeměmi značná část tuzemských malých a středních firem vnímá ESG vnímá jako zbytečnou byrokracii a nejraději by nechala vše při starém. V první řadě uvádějí, že ESG reporting dá spoustu práce. A mají pravdu. V největších českých firmách na ESG reportech pracují početné týmy.
Udržitelné a odpovědné chování jako příležitost
Zatím to nicméně nevypadá, že by tlak na udržitelné a společensky odpovědné chování firem, včetně těch menších, slábl. Co mnozí vidí jako problém, tak jiní logicky považují za příležitost. Mnozí přijali nároky ESG za své, aniž by se jich bezprostředně týkaly, a to třeba jen jako včasnou přípravu na blízkou budoucnost, kdy bude nefinanční reporting nutnost pro většinu firem.
Ukazatel dobrého hospodáře
Ostatně by nemělo jít jen o prvoplánovou konkurenční výhodu ve vztahu k odběratelům, kteří vyžadují ESG reporting od svých dodavatelů. Ani o pouhý marketingový tah směrem k zákazníkům či trhu práce. Když se podíváte na to, jaké informace a data by měl ESG report obsahovat, tak jde o ukazatele, které by prostě dobrý hospodář 21. století měl ve firmě sledovat, nehledě na její velikost. Důraz na energetické úspory, omezování plýtvání či investice do zaměstnanců a risk management – to vše v dlouhodobém horizontu podnikání prospívá a nefinanční reporting lze chápat ne jako nutnost, ale příležitost si vše projít a zaznamenat.