Česká republika je v čele světového nanotechnologického průmyslu. České firmy tedy do velké míry určují směr budoucího globálního vývoje nanotechnologií. Jaké jsou v této oblasti nejnovější trendy?
JIŘÍ KŮS
předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR
Co stálo za vznikem vaší asociace a jaké poslání máte do budoucna?
Za vznikem asociace stálo založení mé vlastní nanotechnologické firmy nanoSPACE před 10 lety. V České republice je nanotechnologický průmysl na velmi vysoké úrovni, ale obecně se o tom málo ví. Proto jsem v roce 2014 inicioval založení Asociace nanotechnologických firem ČR, jejímž hlavním posláním je soustavná propagace českých nanotechnologií doma i v zahraničí.
V jednoduchém sloganu Česko je nano/Czech Is Nano komunikujeme identitu naší země jako jedné ze světových kolébek průmyslových nanotechnologií. Naše poslání do budoucna vidíme v upevňování této pozice České republiky na globální úrovní.
Jak rychle se svět technologií mění? Co jsou největší trendy?
Svět technologií směřuje ke stále většímu propojení digitálních technologií a chytrých materiálů, a to v různých podobách. Například nanosenzorika v náramcích nebo hodinkách ve spojení s chytrým telefonem jsou schopny přebrat základní lékařskou diagnostiku. V blízké budoucnosti mohou mít ale nanosenzorika třeba podobu tetování na ruce. Vyvíjejí se chytré obvazy a náplasti s digitálně řízeným dávkováním léků.
Velkým trendem jsou také biodegradabilní nanomateriály, třeba nanovlákenné masky v kosmetice – a v tom jsme v České republice na špičce oboru.
Samostatnou kapitolou je nanorobotika, cílená doprava léků v těle člověka. Na VŠCHT v Praze mezinárodní tým doktora Martina Pumery vyvíjí například také nanoroboty pro stomatologii na čištění zubních kanálků.
O jaké specialisty je v tomto segmentu největší zájem?
Nanotechnologie se uplatňují v nejrůznějších průmyslových odvětvích, od strojírenství až po biotechnologie. Jedná se tedy o specialisty na materiály v nejrůznějších oblastech použití. Nanotechnologie ale vedle chemiků, biologů nebo fyziků potřebují i marketingové specialisty, kteří pak pomohou vysoce inovativním nano výrobkům a materiálům na trh.
Co by měl člověk studovat, aby mohl být ve světě nanotechnologií úspěšný?
Velice záleží na tom, zda směřujete do základního výzkumu nebo do průmyslu a aplikovaných věd. V prvním případě to bude chemie, biologie nebo fyzikální chemie, v druhém případě půjde o specializaci na konkrétní druh materiálu, například textil, strojírenství, elektrotechniku nebo třeba i optiku. Základním předpokladem úspěšnosti ve světě nanotechnologií je velká kreativita a schopnost řešit problémy úplně novým, někdy nečekaným způsobem.
Myslíte, že do této sféry v budoucnu více proniknou i ženy? Měly by?
V České republice se ženy v nanotechnologiích paradoxně už dlouhodobě velmi výrazně profilují. Mohu jmenovat např. Marcelu Munzarovou z Nanomedical, Lucii Konečnou z nanoSPACE, Lenku Mynářovou z Nafigate, Kateřinu Vodseďálkovou z Nanopharmy, Evu Torčíkovou z NanoTrade nebo modní návrhářku Ladu Vyvialovou. Je za nimi obrovský kus práce ve vývoji a komercionalizaci nanomateriálů. Díky nim se dnes setkáte s nanotechnologiemi ve spoustě výrobků, od kosmetiky přes lůžkoviny pro alergiky až po módní oblečení.
