V červnu 2022 proběhne ve Španělsku summit Severoatlantické aliance (NATO), kde generální tajemník představí nový strategický koncept. Čím se v NATO zabývá poradní sbor mladých odborníků a jaká je perspektiva na příštích deset let? Nejen o tom dnes píše Jan Lukačevič, člen poradního sboru NATO 2030 Young Leaders a Pražského inovačního institutu.
JAN LUKAČEVIČ
člen poradního sboru generálního tajemníka NATO 2030 Young Leaders, developer pro space Pražského inovačního institutu
Probíhající válka na Ukrajině denně ukazuje, jak zásadní jsou technologie a inovace pro převahu nejen na bojišti. Severoatlantická aliance se proto snaží neztratit svou dlouhodobou technologickou převahu. Jak toho dosáhne? To se brzy dozvíme na summitu v Madridu, kde generální tajemník představí nový strategický koncept na příštích deset let.
Jedním z dílčích kroků při vytváření tohoto konceptu bylo i zformování poradních sborů generálního tajemníka Jense Stoltenberga, včetně sboru NATO 2030 Young Leaders, jehož úkolem je prezentovat mladý, odborný pohled na budoucnost NATO.
Utajovaný vojenský výzkum už dávno není špičkou technologického vývoje.
Případní protivníci rychle rozpoznali potenciál nastupujících a převratných technologií (EDTs) a v některých oblastech snižují technologický náskok Aliance. I proto se tématem EDTs náš poradní sbor zabývá.
Utajovaný vojenský výzkum už dávno není špičkou vývoje. Nejnovější poznatky přicházejí z akademických pracovišť a malých soukromých firem. Je proto třeba mít důkladný přehled o všech vznikajících inovacích, být jejich týmům nablízku a včas je ve vývoji podpořit, aby technologie v rámci zemí NATO ideálně našly jak civilní, tak i obranné využití.
Jednu z možných cest představuje robustní technologický akcelerátor, který by takový inovační ekosystém rozvíjel. Na bruselském summitu v létě 2021 byl oficiálně představen akcelerátor DIANA a nyní už se v členských státech formují jeho součásti.
Dalším aspektem je rychle se měnící vesmírný prostor. S klesajícími náklady na vynesení družic se vesmír otevírá takřka všem. To z něj paradoxně činí méně bezpečné a chaotičtější místo. Každodenní život na Zemi závisí na spolehlivých a odolných vesmírných technologiích.
Nejnovější poznatky přicházejí z akademických pracovišť a malých soukromých firem.
Vesmír byl v roce 2019 oficiálně uznán jako operační doména NATO; pro naplňování mise NATO však bude zásádní, aby vesmír zůstal přístupný a bezpečný pro všechny aktéry. I proto jsme doporučili dlouhodobě investovat do společných kapacit pro sledování vesmírného prostoru v blízkosti Země. Aby si Aliance vybudovala pozici i zde, navrhli jsme zaměřit se na monitoring a redukci kosmického odpadu, což přináší užitek všem.
Zároveň je pro tento úkol klíčové v této oblasti vyvíjet další nástroje, a tím posouvat výzkum vpřed a upevňovat alianční expertizu. V tomto ohledu jsme na dobré cestě, rozšíření NATO Space Centre v německém Ramsteinu a projekty členských států včetně ČR to jen dokazují.
Kromě kyberbezpečnosti a hybridních hrozeb bude zásadním tématem přechod na zelené technologie. V případě ozbrojených sil může takový krok odporovat představám o jejich fungování, ale opak je pravdou. Snižování emisí a spotřeby při provozu i výrobě je z dlouhodobého hlediska velmi výhodné. Použitím sofistikovaných materiálů lze při výrobě i provozu vojenské techniky ušetřit; využíváním místních zdrojů, úspornějších technologií a alternativní výroby energie se dá zvýšit operační dosah a efektivita aliančních ozbrojených sil.
Z toho vyplývá i snížení závislosti na zásobovacích konvojích a zjednodušení logistiky. Kdy jindy omezit závislost na fosilních palivech než teď. Stávající situace je skvělým momentem, kdy můžeme prostřednictvím technologických inovací zvýšit naši odolnost a připravenost chránit naše obyvatelstvo.
