Youtuberka a influencerka Anežka Chudlíková, která vystupuje na internetu pod přezdívkou NOT SO FUNNY ANY, založila před více než třemi lety stejnojmennou značku dekorativní kosmetiky. V následujícím rozhovoru se s námi podělila nejen o úspěchy svých výrobků na trhu.
Co Vás inspirovalo k podnikání a vlastní výrobě kosmetiky?
Nechtěla jsem být závislá pouze na sociálních sítích jako influencer, protože člověk nikdy neví, jak se bude situace vyvíjet. Chtěla jsem si dokázat, že zvládnu i něco víc – podnikat, mít vlastní firmu… Tak jsem se zamyslela, co mě vlastně baví, a výsledek byl jasný: líčení. Makeup je pro mě víc než zkrášlování, je to pro mě forma sebevyjádření a podtrhnutí osobního stylu. Navíc v ČR v tu dobu nebyla žádná kosmetická značka založená někým ze scény influencerů. Protože tu něco takového chybělo, rozhodla jsem se to zkusit.
Co stojí za Vaší beauty značkou a jejím úspěchem?
Velké sny, motivace a dřina, dřina, dřina. Myslím, že za úspěchem kosmetiky NOT SO FUNNY ANY stojí spousta let práce – a to i dávno předtím, než jsem vůbec značku založila. To, že jsem byla zároveň známá ze sítí, mi určitě v samotných začátcích hodně pomohlo, byť jen krátkodobě. Až s postupem času jsem musela lidem dokázat, že moje produkty jsou opravdu kvalitní a tvořené poctivě, s láskou. Značka už funguje na trhu tři a půl roku a je znát, že moje produkty se více a více dostávají do povědomí lidí, kteří mě z internetu třeba ani neznají, za což jsem neuvěřitelně vděčná.
Je těžké vstoupit do konkurencí nasyceného trhu? Co bylo nejtěžší?
Pro mě ne, protože se držím hesla od mojí mamky: Každý si najde svojí klientelu, když dva dělají totéž, není to totéž. Stačí mít originální nápady/produkt a zároveň je umět prodat. Je to hodně individuální, protože například pro mě bylo nejtěžší naučit se v byznysu říkat ne a být někdy i tvrdá, protože jinak lidi pořád zkouší, co jim ještě dovolíte, a udělají si z vás „trhací kalendář“.
Co byste poradila lidem, kteří zvažují založení vlastní značky nebo firmy?
Jak vždycky říkám, kdybych věděla na začátku, kolik práce, papírování a nervů to obnáší, tak opravdu nevím, zda bych do toho šla znovu – ale to je na tom to krásné. Bez dávky naivity a velkých snů při vzniku to nejde, protože to je motor, který člověka pohání na cestě k cíli. Takže určitě mít sny velké až šílené, dostatek motivace, ale zároveň makat a nebýt líný. Spousta lidí totiž skončí u snění, protože se bojí, co by kdyby. NE! Nebojte se a běžte do toho, protože i kdyby to nevyšlo podle vašich představ, tak je důležité, že děláte to, co vás baví a naplňuje.
V jakém jiném odvětví byste si dokázala představit sebe samu, kdybyste nedělala to, co děláte teď?
Neumím si už ani představit, že bych dělala něco jiného. Dřív jsem chtěla mít cukrárnu a péct dorty nebo být zpěvačka. Pak mám ještě takovou úchylku… poslouchám podcasty o krimi případech, nevím proč, ale nějak mě to fascinuje. Asi by mě docela bavilo třeba vystudovat kriminalistiku a řešit vraždy.
